Systémové upozornění
Hlavní informace

Stránka je ve procesu aktualizace. Nabídka témat studentských prací (rámcová témata) je od ak. r. 2023/2024 v systému KOS. 

Oficiální zadání pro konkrétní studenty katedry, kteří mají v systemu KOS zapsán předmět dané studentské práce, musí být hotovo/podepsáno vedoucím katedry a děkanem fakulty do 30 dní od začátku semestru, ve kterém je práce zadána. Studentskou prací je myšlena zejména Bakalářská práce a Diplomová práce (a popř. Výzkumný úkol).

Doporučený postup výběru tématu práce:

  1. Vyberte si rámcové téma (nebo témata) - téma vybírejte z těch, která je vhodná/označená pro Váš studijní program, tj. Radiologická technika (RT), Jaderné inženýrství (JI), popř. Radiologická fyzika (RF)
  2. Kontaktuje zadavatele a téma si ujasněte/upřesněte
  3. Informujte sekretariát KDAIZ o domluvě se zadavatelem (tj. pravděpodobně budoucím školitelem) práce

Speciální požadavky pro studijní programy Radiologická technika a Radiologická fyzika

V akreditaci bakalářského (BS) a navazujícího magisterského studia (NMS) jsou povinnými pracemi: bakalářské práce (BP - předměty 16BPRT12), výzkumný úkol (VÚ - předměty 16VURF12) a diplomová práce (DP - předměty 16DPRF12). Nepovinnou prací (v BS) je semestrální práce (SP - předmět 16SEPB), kterou je možno/nutno vypracovávat pokud školitel zvoleného tématu BP takovou přípravu vyžaduje. Vypsaná témata BP na webu katedry indikují, zda je SP školitelem vyžadována (nebo je to na vzájemné dohodě studenta a školitele). Volbu tématu BP s vyžadovanou SP je nutno učinit tak, aby obě práce na sebe mohly logicky navázat (není-li dohodnuto jinak).

Schvalování nových témata (instrukce pro školitele)

Návrhy nových témat závěrečných prací je nutné předložit ke schválení minimálně 6 týdnů před započetím semestru, kdy práce začíná. Toto nařízení platí i pro  BP s povinnou/vyžadovanou SP (tj. jako by se jednalo o trojsemestrální práci). Návrh práce vyplněný v šabloně pošlete na adresu kdaiz@fjfi.cvut.cz.

Požadavky na závěrečné/ročníkové práce (instrukce zejména pro studenty)

Obecné požadavky pro všechny závěrečné práce jsou uvedeny na stránkách k tomu určených (SPBP/DP), níže je uvedeno upřesnění a připomenutí některých zásad.

V rámci textu samotné práce je vždy preferována trpná forma vyjadřování („bylo naměřeno"). První osoba jednotného čísla („naměřil jsem") je též přijatelná. Zvolená forma by měla být jednotná pro celou práci. Vyjadřování v množném čísle („naměřili jsme") je pro celou práci nepřijatelné. Pokud některá z činností byla provedena třetí osobou nebo s její pomocí, pak to musí být jmenovitě uvedeno (Např.: Zpracovávané SPECT studie byly naměřeny personálem KNME FN Motol. Zpracovávané SPECT studie byly naměřeny za pomoci personálu KNME FN Motol.). Práce by samozřejmě měla obsahovat i čestné prohlášení o tom, že byla vypracována výhradně studentem.

Stránkové rozsahy uvedené na webu katedry (viz odkazy výše), jsou orientační a vztahují se k vlastní práci, tj. nezahrnují zadání, titulní list, či další formality a rejstříky (obsah, seznam zkratek, použité literatury, obrázků, rovnic, tabulek nebo jmenných rejstříků). Hlavní slovo ohledně přijatelnosti rozsahu má školitel (pokud bude odevzdána geniální práce na 1 stránku, tak nesplnění rámcového rozsahu není překážkou zdárné obhajoby). Důležité je, aby práce měla "hlavu a patu".

Závěrečnou práci (zejména tu Diplomovou) je vhodné psát ve struktuře vědeckého článku. Standardní forma vědeckého článku je tato:

Úvod (Introduction) – uvedení do problematiky/kontextu, včetně aktuální situace („state of the art"). Co je zkoumáno (jaká je pracovní hypotéza) a motivace, proč je záhodno se tím zabývat. Jaký je předpokládaný (apriorní) výstup práce. Po přečtení by mělo být jasné, o co v práci jde. (například: Cílem rešerše je zjistit vývoj a aktuální přístup k dozimetrii malých polí. Cílem experimentu bylo ověřit, že země není placatá.).

Materiály a metody (Materials and Methods) – jaké vědecké metody, postupy a instrumenty byly použity včetně popisu a odkazu na jejich specifikaci. Pokud se jedná o nový (nestandardní) přístup, měl by být detailně vysvětlen a popsán tak, aby jej čtenář mohl replikovat. Také by zde měl být uveden případný statistický aparát (stanovení nejistoty, testování hypotéz, užité metriky) včetně opodstatnění užití takového přístupu (např.: střední délka stolu byla stanovena jako aritmetický průměr, neboť bylo předpokládáno, na základě předchozích měření, že je tato veličina normálně rozdělena). U rešerše by mělo být uvedeno, jak byly články vybrány a zda pokrývají celou zkoumanou problematiku (omezení výběrového zkreslení). Stáří článků by mělo odpovídat aktuálnosti tématu. Pokud byly nějaké články „zavrhnuty", měla by práce obsahovat odůvodnění takového rozhodnutí (např.: Problematikou dávkových limitů se zabývají i články amerických autorů, ale vzhledem k legislativě USA je nelze využít v evropském prostředí).

Výsledky (Results) – prezentace hlavních výsledků, čeho bylo dosaženo, co bylo naměřeno, k jakým výsledkům dospělo zpracování dat, co uvádí autoři článků v rešerši. Souhrny statistických analýz se mohou objevit buď v textu (obvykle v závorkách) nebo v příslušných tabulkách nebo obrázcích (v legendě nebo jako poznámky pod čarou k tabulce nebo obrázku). Měly by být hlášeny případné negativní výsledky (např.: asociace mezi konzumací jahodové zmrzliny a výskytem rakovin hrtanu se neprokázala RR  = 0,8 CI 95% (0,75,1,2)). Hrubá nebo podpůrná data nepatří do této kapitoly, ale do případné tištěné nebo elektronické přílohy.

Výsledky by měly být řazeny tak, aby prezentovaly klíčová zjištění v logickém pořadí a podporovaly zodpovězení zkoumané problematiky (hypotéza/důkaz). Kapitola výsledky nesmí obsahovat interpretaci ani diskuzi či kritické komentáře s výjimkou poukázání na rozdílné terminologie ve zdrojích nebo obdobné problémy (například u rešerše: poznámka pod čarou: termín „dávka" v článku [1] ve skutečnosti má význam prostorového dávkového ekvivalentu v 10 mm).

Získané hodnoty by měly obsahovat i náležité nejistoty (pokud jsou vlastností dat).

Pokud existují výsledky jak v tabulární, tak grafické formě, je vhodné do kapitoly výsledků uvést jen tu formu, která poskytuje „lepší" představu o celkovém výsledku. Druhý výstup je vhodné uvést formou přílohy. Vypuštění číselných výsledků a ponechání jen grafických je krajně nevhodné (brání nezávislému ověření) vyjma situací, kdy taková data mají obecnou povahu (např.: průběh standardní retenční křivky ICRP modelu pro I-131 lze vypustit, neboť je obecně dostupná). Uvedené doporučení má obecný charakter a jeho aplikace závisí na tématu.

Pozn.: Někdy (často) je tato kapitola poněkud nevhodně spojována s následující (Diskuze), ale z pohledu přehlednosti i toku informace se velmi doporučuje tak v závěrečné práci nečinit.

Diskuze (Discussion) – interpretace výsledků, porovnání výsledků s pracemi jiných autorů nebo teoriemi, poukázání na limity provedeného výzkumu (limit metodiky, rozsah výzkumu, nejistoty...), jak provedený výzkum souhlasí/nesouhlasí s pracovní hypotézou. Je zde i prostor na vlastní názor či vyjádření jiné hypotézy (na základě získaných dat). U rešerše by zde mělo být zhodnocení rozdílných přístupů (jejich kladů a záporů). Kapitola diskuze by měla prokázat, že autor problematice rozumí do hloubky a je si vědom omezení dosavadní práce. Kapitola Diskuze by neměla znovu opakovat kapitolu Výsledky (jak bývá často u nezkušených autorů zvykem).

Závěr (Conclusion) – jasné, stručné a úderné shrnutí práce s možnými návrhy dalšího zkoumání v budoucnu.

Použitá literatura (nepoužívejte výraz „Bibliografie", neboť ten může obsahovat i literaturu, které není v práci citována). Citace závěrečných prací na KDAIZ FJFI ČVUT se řídí normou ČSN ISO 690-2. Citované zdroje by měly být primární povahy (tj. původní články). Použití sekundárních zdrojů (učebnice, knihy s ISBN) je v omezeném rozsahu přijatelné. Použití terciálních zdrojů (wikipedie, e-skripta, ...) je nepřijatelné s výjimkou odkazů na předchozí práci studenta.

Z hlediska přehlednosti práce je vhodné v práci uvést Rejstříky (obrázků, rovnic, tabulek nebo seznam zkratek). Rejstříky pojmů nejsou podmínkou, ale lze je doporučit.

Přílohy by měly zahrnout všechna podpůrná data, programy/skripty, ..., výsledky, které nebyly publikovány v části Results. Přílohy mohou být i jen v elektronické podobě (tj. nemusí mít vždy tištěnou podobu).

Výše uvedené body jsou jen výtahem z webu, tj. na zmíněném odkaze můžete čerpat i podrobnější informace.

Konkrétnější informace k bakalářské práci

Bakalářská práce může mít jednu či více z těchto forem:

  • čistá rešerše – podmínkou obhajoby je kvalitní práce s dostatečným počtem citované literatury a pochopení zkoumané problematiky
  • jednoduchý experiment, který provede student sám (pod vedením školitele), jeho náležité experimentální zpracování, záznam dat, nastavení přístrojů, měřících metod atd.
  • zpracování dat – získaná data jsou jednoznačně oddělena od práce studenta

Konkrétnější informace k diplomové práci

Diplomová práce nesmí být čistou rešerší. Vždy je v centru zájmu „výzkum" nějaké problematiky, na které student pod vedením školitele prokáže, že umí užívat vědecké metody, a to buď k vědě nebo k technologickému řešení problémů.

Diplomová práce je samostatná závěrečná práce. Dejte si pozor na to, aby se v práci neobjevily doslovné kopie kapitol ze SP, BP či VÚ. Na tyto práce se v DP můžete pouze odkazovat, tj. k vlastní předchozí práci přistupujete jako k cizí. Pokud chcete uvést obrázek, v popisku musí být reference, pokud chcete uvést původní vzoreček třeba odvozený ve VÚ, musíte uvést referenci, a pokud chcete přímo uvést (zkopírovat) text musí být uveden v uvozovkách, pro aktivní formu něco jako: Již ve své předchozí práci jsem se touto tématikou zabýval a jak uvádím v [7], dospěl jsem k závěru, že „…doslovné znění…. ". Obdobně v pasivní formě: dřívější práce na toto téma [7] dospěla k závěru " …doslovné znění…".

Pozn.: v tabulce níže jsou témata vhodná pro bakalářský studijní obor DAIZ (tj. stará akreditace) označena jako pro studijní program JI (tj. nová akreditace)
Pozn. 2: téma, které je v tabulce přeškrtnuté je již rezervováno, tj. toto téma již si nelze vybrat

Rámcové téma práce Školitel Vhodne pro:
Využití GATE (www.opengatecollaboration.org) v nukleární medicíně Ing. Jiří Trnka, Ph.D. RT, RF
Využití metod strojového učení pro dekonvoluci dat z Bonnerova spektrometru Ing. Jan Rusňák, Ph.D. JI
Potlačení fotonického pozadí při detekci neutronů s pomocí analýzy tvaru signálu Ing. Jan Rusňák, Ph.D. JI
Dozimetrie pomocí pixelového detektoru Timepix3 Ing. Jaroslav Šolc, Ph.D. JI
Scintilační a luminiscenční vlastnosti nových materiálů odvozených od Y3Al5O12 granátů dopovaných ionty Eu2+ vhodných pro detekci rentgenového záření a záření gama a pro konstrukci laditelných zdrojů bílého světla Ing. Vítězslav Jarý, Ph.D. JI
Příprava a studium scintilačních materiálů na bázi multikomponentních granátů s různou stechiometrií Ing. Jan Pejchal, Ph.D. JI
Nové detektory neutronů využívající scintilátory obsahující Gd a 10B doc. Ing. Petr Průša, Ph.D. JI
Scintilátory s velmi rychlou odezvou doc. Ing. Petr Průša, Ph.D. JI
Tvarová a amplitudová diskriminace neutron-gama u anorganických scintilátorů obsahujících 10B doc. Ing. Petr Průša, Ph.D. JI
Metody charakterizace časových vlastností scintilátorů doc. Ing. Petr Průša, Ph.D. JI
Vývoj kompaktního detektoru SXRM pro kosmické aplikace Ing. Michal Marčišovský, Ph.D. JI
Aplikace polovodičových detektorů záření ve fúzních experimentech Ing. Michal Marčišovský, Ph.D. JI
Studium moderních křemíkových fotodetektorů a jejich chování za velmi nízkých teplot RNDr. Jan Smolík, Ph.D. JI
Stanovení dávkového profilu ozařovače Gammacell-220 pomocí Frickeho dozimetru, modifikovaného Frickeho gelového dozimetru a termoluminiscenčních dozimetrů Mgr. Hana Průšová, Ph.D. JI
Zářením indukované defekty v optických materiálech. Studium korelovanými metodami EPR a TSL. Mgr. Maksym Buryi, Ph.D. JI
Inženýrství nanomateriálů s požadovanými vlastnostmi Mgr. Maksym Buryi, Ph.D. JI
Příprava a charakterizace nových materiálů na bázi sulfidových sloučenin pro optické aplikace prof. Ing. Martin Nikl, CSc. JI
Příprava a růst krystalů nových scintilační materiálů na bázi alkalicko-měďných halogenidů a charakterizace jejich vlastností prof. Ing. Martin Nikl, CSc. JI
Růst monokrystalů nových alkalicko-olovnatých halogenidů a charakterizace jejich vlastností pro scintilátory a infračervené lasery prof. Ing. Martin Nikl, CSc. JI
Post-bombové radiouhlíkové datování jako forenzní metoda Ing. Kateřina Pachnerová Brabcová, Ph.D. JI
Metody automatizované identifikace radionuklidů ve spektrech plastových a NaI detektorů doc. Ing. Jaroslav Klusoň, CSc. JI
Metody stanovení dozimetrických veličin ve fotonových polích ze spektrometrických dat ze spektrometru s anorganickým scintilátorem doc. Ing. Jaroslav Klusoň, CSc. JI
Stanovení základních přístrojových parametrů systému Color X-Ray Camera Ing. Pavel Novotný, Ph.D. JI
Verifikace účinnostní kalibrace spektrometru gama stanovené programem ISOCS/LabSOCS Ing. Pavel Novotný, Ph.D. JI
Digitální zpracování signálu z detektorů ionizujícího záření pomocí programovatelných obvodů Ing. Pavel Novotný, Ph.D. JI 
Optimalizace parametrů pro AMS měření uhlíku C-14 Ing. Kateřina Pachnerová Brabcová, Ph.D. JI
Studium zobecněných partonových distribucí v produkci mezonů na experimentu COMPASS, CERN Ing. Kamil Augsten, Ph.D. JI
Kalibrace a upgrade dráhového driftového detektoru Straw na experimentu COMPASS/AMBER, CERN Ing. Kamil Augsten, Ph.D. JI
Analýza základních parametrů digitálních radiografie a její porovnání s klasickou filmovou radiografií Ing. Zbyněk Zavadil JI
témata studentských prací nabízených pracovníky ODZ ÚJF AV ČR, v.v.i. ODZ ÚJF AV ČR, v.v.i. JI
témata Bakalářských, Diplomových i Disertačních prací od Ing. Vladimíra Linharta, Ph.D. Ing. Vladimír Linhart, Ph.D. JI, RT, RF