Experimenty částicové fyziky
přednášející: Ing. Kamil Augsten, Ph.D.
Základní výzkum v oblasti experimentální částicové fyziky využívá nejpokročilejších technologií v oblastech urychlovačů a detektorů, jedná se o velké mezinárodní projekty pod záštitou laboratoří jako je CERN a Fermilab. Na některých takových projektech se podílíme a využíváme znalosti detektorů a detekčních principů, fyziky částic a zpracování dat získané při studiu na Jaderce. Pojďme se tedy podívat na to, jakým experimentům se věnujeme, co je na nich zajímavého, unikátního a jakých výsledků nebo objevů můžeme pomoci nich dosáhnout.
Radiologický fyzik - perspektiva zaměstnání v ČR a ve světě
přednášející: Ing. Pavel Dvořák, Ph.D.
V úvodu uslyšíte něco o základních principech technologií využívajících ionizující záření v medicíně, tedy v oborech radioterapie (např. urychlovače částic), radiodiagnostika (např. rentgenové zobrazování včetně CT) či nukleární medicína (např. pozitronová emisní tomografie), a také o tom proč je při jejich vývoji a používání potřeba odborníků - radiologických fyziků - a co je potřeba udělat, aby se jím člověk stal. A protože otázka uplatnění oboru pro který se rozhodneme je určitě podobně důležitá jako to jestli nás obor baví, tak si na příkladech vybraných absolventů oboru radiologická fyzika představíme jaké oni konkrétně našli uplatnění toho co se ve škole naučili - v nemocnicích, akademických institucích či firmách zabývajících se vývojem přístrojů a to jak doma v ČR, tak v zahraničí.
Neviditelný zachránce – jaderná fyzika v medicíně
přednášející: Ing. Tereza Hanušová, Ph.D.
Jaderná fyzika nachází uplatnění ve třech odvětvích medicíny, a sice v rentgenové diagnostice, nukleární medicíně a radioterapii. S vyšetřením nebo léčbou pomocí ionizujícího záření se během života setká každý z nás, ať je to obyčejný panoramatický rentgen zubů, vyšetření pomocí výpočetní tomografie (tzv. CTéčko) nebo léčba zhoubných i nezhoubných nádorových onemocnění. Kromě lékařů, sester a radiologických asistentů, s nimiž se pacient v nemocnici setká, musí být na těchto odděleních zaměstnán i radiologický fyzik, který má zodpovědnost za správnou funkci všech přístrojů, radiační ochranu a bezpečné použití ionizujícího záření (které lidskému organismu může vážně uškodit, nejsou-li dodrženy všechny předepsané postupy). Do tajemství léčby prostřednictvím neviditelného záření a do tajemství pro pacienta neviditelných radiologických fyziků vás zasvětí tato přednáška. Není od věci dozvědět se něco o tom, co se nás bezprostředně týká, ať už máme zájem spíše o fyziku nebo filosofii.
(H)různé tváře radiace
přednášející: Ing. Ondřej Kořistka, MBA
Radiace není vidět, slyšet ani cítit, nemůžeme si na ni sáhnout ani ji ochutnat a možná právě proto v nás žlutý trojúhelník se symbolem radioaktivity podněcuje obavy či dokonce strach. Ionizující záření nám však nastavuje mnoho tváří, z nichž málokteré jsou „hrůzné“. Dopadá na nás z kosmu, vyzařuje z hornin, umí zažehnout jadernou reakci a namalovat polární zář. Jako neviditelný zachránce vyléčí rakovinu a bez řezu skalpelem ukáže anatomii pacienta. Je to nezastupitelný služebník! Jak spolu souvisí radioaktivita, ionizující záření a radiace? Jak záření působí na živou tkáň a jak se s ním naše buňky (ne)umí vyrovnat? Jak se plánuje radioterapeutická léčba a co je to nukleární medicína? Můžeme si dovolit bezjadernou energetiku? Poučili jsme se z Černobylu? Jakou roli hrají ve vnímání rizika média? Během cesty k odpovědím na tyto otázky si představíme radioaktivitu jako fyzikální proces a vyvrátíme některé mýty o ionizujícím záření. Povíme si, jak radiace působí na lidský organismus, a vydáme se s onkologicky nemocným pacientem na cestu k jeho uzdravení. Navštívíme Černobyl a Fukušimu a ukážeme si principy radiační ochrany a jaderné bezpečnosti. Projdeme si cestu uranu od jeho těžby přes štěpení v reaktoru až po hlubinné uložení a diskusí se necháme zavést ke společenským aspektům jaderné a radiační problematiky.
Experimentální radiobiologie (jen on-line)
přednášející: Ing. Anna Jelínek Michaelidesová, Ph.D.
Radiobiologie je vědním oborem zabývajícím se účinky ionizujícího záření na živé organismy. Je řada způsobů, jak tyto účinky zkoumat. Mohou se ozařovat molekuly DNA či proteinů, nebo také buňky či zvířata. Mohou se ozařovat i lidé? Povíme si o tom.
Černobylská havárie
přednášející: Ing. Pavel Novotný, Ph.D.
V dubnu roku 1986 došlo během technické zkoušky v jaderné elektrárně nacházející se nedaleko ukrajinského Černobylu k událostem, které vyústily v největší jadernou katastrofu v dějinách lidstva. Přednáška je věnována podrobnému popisu průběhu havárie, a především vysvětlení jejích příčin a důsledků. Pro usnadnění orientace v problematice jaderné bezpečnosti je do úvodní částí zařazen výklad základních principů fyziky jaderných reaktorů a radiační ochrany.
Radioaktivita a ionizující záření
přednášející: Ing. Pavel Novotný, Ph.D.
Radioaktivita. Fyzikální proces, při kterém dochází k samovolné přeměně atomových jader na jiná, a který může být doprovázen emisí ionizujícího záření. Fenomén, z něhož mají mnozí lidé strach, přestože je přirozenou součástí světa okolo nás. Přednáška přináší základní přehled přírodních i umělých zdrojů ionizujícího záření, které přispívají k ozáření obyvatelstva, včetně zhodnocení jejich podílu na efektivní dávce.
Hlubinné úložiště radioaktivních odpadů
přednášející: Ing. Pavel Novotný, Ph.D.
Při mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření ve výzkumu, průmyslu nebo zdravotnictví vzniká určité množství radioaktivních látek, které už nemají dalšího využití. Jedná se o radioaktivní odpady, jejichž izolaci od životního prostředí je nutné zajistit. Pro nízko a středněaktivní odpady již existují v České republice přípovrchová úložiště. Bezpečné uložení vyhořelého jaderného paliva se však neobjede bez výstavby nového zařízení – hlubinného úložiště umístněného v horninovém masivu. To kombinací přírodních a inženýrských bariér zajistí izolaci vysoceaktivních materiálů po celou dobu, kdy by mohly být potenciálně nebezpečné.
Radioaktivita jako významný zdroj energie v zemském nitru
přednášející: Mgr. Václav Procházka, Ph.D.
Radioaktivní prvky a izotopy jsou důležitý zdroj tepla v zemské kůře a plášti (podle některých názorů dokonce i v jádře), které má na svědomí třeba sopečnou činnost, ale také je zdrojem geotermální energie. Kolik radioaktivních prvků tam vlastně je? Dlouho jsme o tom měli jen nepřímé důkazy. Výzkum elementárních částic však přinesl nové možnosti: hlavně díky neutrinům, kterým se také přezdívá „částice – duchové". Takové neutrino snadno proletí i celou Zemí, ale malý zlomek neutrin, která vznikají třeba radioaktivním rozpadem v zemském plášti, jsme přeci jen schopni detekovat. Jaké jsou nároky na takový detektor neutrin a jaké jsou zatím výsledky?
Je život v okolí jaderné elektrárny bezpečný?
přednášející: RNDr. Lenka Thinová, Ph.D.
Přednáška shrnuje informace, jak to je s radioaktivitou v okolí našich jaderných elektráren a v okolí jiných průmyslových zdrojů, jakou dávku obdržíte při vyšetření v nemocnici nebo když máte doma vysokou koncentraci radonu. Po přednášce si můžete odpovědět na otázku, zda byste se měli bát stanovat u Temelína nebo ne.