Systémové upozornění
Hlavní informace

V případě zájmu o některou z níže uvedených přednášek se, prosím, obracejte na katedrálního koordinátora – Ing. Ondřej Kořistka, MBA (e-mail).

Experimenty částicové fyziky

přednášející: Ing. Kamil Augsten, Ph.D.

Základní výzkum v oblasti experimentální částicové fyziky využívá nejpokročilejších technologií v oblastech urychlovačů a detektorů, jedná se o velké mezinárodní projekty pod záštitou laboratoří jako je CERN a Fermilab. Na některých takových projektech se podílíme a využíváme znalosti detektorů a detekčních principů, fyziky částic a zpracování dat získané při studiu na Jaderce. Pojďme se tedy podívat na to, jakým experimentům se věnujeme, co je na nich zajímavého, unikátního a jakých výsledků nebo objevů můžeme pomoci nich dosáhnout. 

 

 

Radiologický fyzik - perspektiva zaměstnání v ČR a ve světě

přednášející: Ing. Pavel Dvořák, Ph.D.

V úvodu uslyšíte něco o základních principech technologií využívajících ionizující záření v medicíně, tedy v oborech radioterapie (např. urychlovače částic), radiodiagnostika (např. rentgenové zobrazování včetně CT) či nukleární medicína (např. pozitronová emisní tomografie), a také o tom proč je při jejich vývoji a používání potřeba odborníků - radiologických fyziků - a co je potřeba udělat, aby se jím člověk stal. A protože otázka uplatnění oboru pro který se rozhodneme je určitě podobně důležitá jako to jestli nás obor baví, tak si na příkladech vybraných absolventů oboru radiologická fyzika představíme jaké oni konkrétně našli uplatnění toho co se ve škole naučili - v nemocnicích, akademických institucích či firmách zabývajících se vývojem přístrojů a to jak doma v ČR, tak v zahraničí.

 

Neviditelný zachránce – jaderná fyzika v medicíně

přednášející: Ing. Tereza Hanušová, Ph.D.

Jaderná fyzika nachází uplatnění ve třech odvětvích medicíny, a sice v rentgenové diagnostice, nukleární medicíně a radioterapii. S vyšetřením nebo léčbou pomocí ionizujícího záření se během života setká každý z nás, ať je to obyčejný panoramatický rentgen zubů, vyšetření pomocí výpočetní tomografie (tzv. CTéčko) nebo léčba zhoubných i nezhoubných nádorových onemocnění. Kromě lékařů, sester a radiologických asistentů, s nimiž se pacient v nemocnici setká, musí být na těchto odděleních zaměstnán i radiologický fyzik, který má zodpovědnost za správnou funkci všech přístrojů, radiační ochranu a bezpečné použití ionizujícího záření (které lidskému organismu může vážně uškodit, nejsou-li dodrženy všechny předepsané postupy). Do tajemství léčby prostřednictvím neviditelného záření a do tajemství pro pacienta neviditelných radiologických fyziků vás zasvětí tato přednáška. Není od věci dozvědět se něco o tom, co se nás bezprostředně týká, ať už máme zájem spíše o fyziku nebo filosofii.

 

(H)různé tváře radiace

přednášející: Ing. Ondřej Kořistka, MBA

Radiace není vidět, slyšet ani cítit, nemůžeme si na ni sáhnout ani ji ochutnat, a možná právě proto v nás žlutý trojúhelník se symbolem radioaktivity podněcuje obavy či dokonce strach. Ionizující záření nám však nastavuje mnoho tváří, z nichž málokteré jsou „hrůzné“; jako přirozená součást životního prostředí na nás dopadá z kosmu a vyzařuje z hornin, jako neviditelný zachránce dokáže přeprat rakovinu a jako umělec vytvořit nádherné obrazy polární záře. Dokáže však také nepříjemně popálit, proto je nezbytné se při zacházení se zdroji ionizujícího záření držet pravidel radiační ochrany. Jak spolu souvisí radioaktivita, ionizující záření a radiace? Kde se s nimi můžeme setkat? Jak působí radiace na naše buňky a jak se s tím buňky (ne)umí vyrovnat? Jak lze ionizující záření využit v medicíně? Můžeme si dovolit bezjadernou energetiku? Kromě odpovědí na tyto otázky zkusme rovněž diskutovat o vlivu médií na naše vnímání jaderné problematiky.

 

Když záření léčí aneb současná radioterapie

přednášející: Ing. Ondřej Kořistka, MBA

Ionizující záření je dobrý sluha, ale zlý pán. Dokáže popálit i zabít, ale také jako neviditelný zachránce vyléčit rakovinu či ulevit od bolesti. Jak radiace působí na lidskou buňku a proč někdy pomáhá a někdy škodí? Umí se naše buňky bránit? Jak vzniká rakovina a jak lze ionizující záření využít při její diagnostice a léčbě? Vydejme se na cestu s onkologicky nemocným pacientem k jeho uzdravení, rozdělme si v tomto procesu úkoly lékaře a radiologického fyzika a představme si moderní radioterapeutické postupy.

 

 

Výpočetní tomografie očima matematika

přednášející: Ing. Ondřej Kořistka, MBA

Začátek 70. let, kdy lékaři poprvé nahlédli na anatomii pacienta trojrozměrně a zároveň neinvazivně metodou výpočetní tomografie (CT), se stal revolucí ve zdravotnictví. Výpočetní tomografy jsou dnes nedílnou součástí každé nemocnice a umožňují pokročilé medicínské aplikace. Na jakých matematických principech „cétéčko“ funguje? Jakým „kouzlem“ dokážeme pacienta rozřezat na jednotlivé vrstvy a poskládat jej jako kostičky z lega? Jak lze diagnostickou informaci zlepšit postprocesingovými úpravami?

 

 

Teorie relativity, génius Einstein a revoluce ve fyzikálním myšlení

přednášející: Ing. Ondřej Kořistka, MBA

Teorie relativity je základním pilířem (nejen) teoretické fyziky. Pojem, že je něco „relativní“ používáme dnes a denně. Co to ale znamená ve fyzice? Jaký je rozdíl mezi speciální a obecnou relativitou? Umožňují fyzikální zákony cestovat v čase? Náš vesmír je prý čtyřrozměrný, tak kde kruci je ten čtvrtý rozměr? Začněme hezky od pana Newtona, provrtejme klasickou mechaniku jako ementál a nechme toho blázna Einsteina, aby nám ji spravil. Odpovíme na otázku, proč Einsteinovi trvalo 10 let než speciální relativitu zobecnil, a neopomeneme se na jednoho z největších géniů všech dob podívat také očima nefyzika jako na filosofa a velkého člověka.

 

 

Na cestě ke kvantové mechanice

přednášející: Ing. Ondřej Kořistka, MBA

Co znamená, že je něco kvantováno? Jak může být elektron na dvou místech zároveň? A je ta kočka živá nebo mrtvá? Proč je pro lidskou mysl kvantová fyzika tak neuchopitelná a rádoby odporuje zdravému rozumu? Vydejme se společně na počátek 20. století, kdy Max Planck zformuloval první smělou myšlenku o kvantování energie, projděme experimenty, které vedly k formulaci principů kvantové mechaniky, vysvětleme si omezenost onoho „zdravého rozumu“ a dotkněme se standardního modelu, prozatímního vrcholu elementárního lidského poznání. Je kvantová teorie teorií jen fyzikální nebo i filosofickou?

 

 

Experimentální radiobiologie (jen on-line)

přednášející: Ing. Anna Jelínek Michaelidesová, Ph.D.

Radiobiologie je vědním oborem zabývajícím se účinky ionizujícího záření na živé organismy. Je řada způsobů, jak tyto účinky zkoumat. Mohou se ozařovat molekuly DNA či proteinů, nebo také buňky či zvířata. Mohou se ozařovat i lidé? Povíme si o tom.

 

 

 

Černobylská havárie

přednášející: Ing. Pavel Novotný, Ph.D.

V dubnu roku 1986 došlo během technické zkoušky v jaderné elektrárně nacházející se nedaleko ukrajinského Černobylu k událostem, které vyústily v největší jadernou katastrofu v dějinách lidstva. Přednáška je věnována podrobnému popisu průběhu havárie, a především vysvětlení jejích příčin a důsledků. Pro usnadnění orientace v problematice jaderné bezpečnosti je do úvodní částí zařazen výklad základních principů fyziky jaderných reaktorů a radiační ochrany.

 

 

Radioaktivita a ionizující záření

přednášející: Ing. Pavel Novotný, Ph.D.

Radioaktivita. Fyzikální proces, při kterém dochází k samovolné přeměně atomových jader na jiná, a který může být doprovázen emisí ionizujícího záření. Fenomén, z něhož mají mnozí lidé strach, přestože je přirozenou součástí světa okolo nás. Přednáška přináší základní přehled přírodních i umělých zdrojů ionizujícího záření, které přispívají k ozáření obyvatelstva, včetně zhodnocení jejich podílu na efektivní dávce.

 

 

Hlubinné úložiště radioaktivních odpadů

přednášející: Ing. Pavel Novotný, Ph.D.

Při mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření ve výzkumu, průmyslu nebo zdravotnictví vzniká určité množství radioaktivních látek, které už nemají dalšího využití. Jedná se o radioaktivní odpady, jejichž izolaci od životního prostředí je nutné zajistit. Pro nízko a středněaktivní odpady již existují v České republice přípovrchová úložiště. Bezpečné uložení vyhořelého jaderného paliva se však neobjede bez výstavby nového zařízení – hlubinného úložiště umístněného v horninovém masivu. To kombinací přírodních a inženýrských bariér zajistí izolaci vysoceaktivních materiálů po celou dobu, kdy by mohly být potenciálně nebezpečné.

 

 

Radioaktivita jako významný zdroj energie v zemském nitru

přednášející: Mgr. Václav Procházka, Ph.D.

Radioaktivní prvky a izotopy jsou důležitý zdroj tepla v zemské kůře a plášti (podle některých názorů dokonce i v jádře), které má na svědomí třeba sopečnou činnost, ale také je zdrojem geotermální energie. Kolik radioaktivních prvků tam vlastně je? Dlouho jsme o tom měli jen nepřímé důkazy. Výzkum elementárních částic však přinesl nové možnosti: hlavně díky neutrinům, kterým se také přezdívá „částice – duchové". Takové neutrino snadno proletí i celou Zemí, ale malý zlomek neutrin, která vznikají třeba radioaktivním rozpadem v zemském plášti, jsme přeci jen schopni detekovat. Jaké jsou nároky na takový detektor neutrin a jaké jsou zatím výsledky?

 

Je život v okolí jaderné elektrárny bezpečný?

přednášející: RNDr. Lenka Thinová, Ph.D.

Přednáška shrnuje informace, jak to je s radioaktivitou v okolí našich jaderných elektráren a v okolí jiných průmyslových zdrojů, jakou dávku obdržíte při vyšetření v nemocnici nebo když máte doma vysokou koncentraci radonu. Po přednášce si můžete odpovědět na otázku, zda byste se měli bát stanovat u Temelína nebo ne.